Le culte médiéval de saint Venceslas et de saint Adalbert en Europe centrale

Petr Kubin

Abstrakt
The cult of St. Wenceslas and St. Adalbert in Medieval Central Europe
 
The cult of the two main Bohemian patron saints, Wenceslas († 935) and Adalbert († 997), played an important role in the Middle Ages not only in the Czech state but also in Poland and Hungary. Apart from this, it also penetrated different parts of the medieval Roman Empire. Wences­las was proclaimed saint only after the foundation of Prague Bishopric (973), and Adalbert was canonized directly after his martyrdom at Bolesław the Brave’s order. Unlike the cult of Wenceslas, Adalbert’s cult developed dynamically from the very beginning and with extraordinary aspirations, since emperor Otto III intended Adalbert to become one of the imperial saints. Unfortunately, this plan failed due to the early death of Otto III. Nevertheless, Adalbert’s cult was adopted in Poland and Hungary, where the local church structures were consequently built on its basis in the year 1000, while St. Wenceslas became the main patron saint of Bohemia. 
Słowa kluczowe: średniowiecze, św. Wacław, św. Wojciech, Europa Środkowa, kult, święci.
References

Manuscrits

Biblioteca Capitolare Verona, Cod. LXXXVII.

Národní knihovna České republiky, VI E 13.

Sources

Annales et notae Babenbergenses, Monumenta Germaniae Historica, Scriptores 17,
ed. Ph. Jaffé, Hannover 1861 p. 634–642.

Annales Quedliburgenses, Monumenta Germaniae Historica, Scriptores 3, ed. G.H. Pertz, Hannover1839, p. 72–90.

Annalista Saxo, ed. K. Nass, Monumenta Germaniae Historica, Scriptores 37, Hannover 2006.

Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae1, ed. G. Friedrich, Praha 1904–1907.

Codex diplomaticus et epistolaris Slovaciae1, ed. R. Marsina, Bratislava 1971.

Cosmae Pragensis Chronica Boemorum, Monumenta Germaniae Historica, Scriptores rerum Germanicarum, Nova Series 2, ed. B. Bretholz, Berlin 1923.

De s. Adalberto, episcopo Pragensi, ed. M. Perlbach, Monumenta Germaniae Historica, Scriptores 15,2, Hannover 1886, p. 1177–1184.

Die Wenzelslegende „Oriente iam sole” /Die erste Rezension/, ed. J. Pekař[in:] J. Pekař, Die Wenzels- und Ludmila- Legenden und die Echtheit Christians, Praha1906, p. 409–430.

Druhá staroslovanská legenda o sv. Václavu, ed. J. Vašica[in:] Sborník staroslovanských památek o sv. Václavu a sv. Lidmile, ed. J. Vajs, Praha 1929, p. 71–135.

Galli Anonymi cronicae et gesta ducum sive principum Polonorum, Monumenta Poloniae Historica, Nova Series 2, ed. K. Maleczyński, Kraków 1952.

Kanovník vyšehradský, Fontes rerum Bohemicarum 2, ed. J. Emler, Praha 1874, p. 201–237.

Kodeks dyplomatyczny katedry krakowskiej św. Wacława1, ed. F. Piekosiński, Kraków1874.

Kristiánova legenda / Legenda Christiani, ed. J. Ludvíkovský, Praha 1978.

Kronika Pulkavova, Fontes rerum Bohemicarum 5, ed. J. Emler, J. Gebauer, Praha 1893, p. 1–326.

Laurentius, monachus Casinensis, archiepiscopus Amalfitanus, Opera, Monumenta Germaniae Historica, Quellen zur Geistesgeschichte des Mittelalters 7, ed. F. Newton, Weimar 1973.

Legenda maior s. Stephani regis, ed. E. Bartoniek, Scriptores rerum Hungaricarum 2,
ed. I. Szentpétery, Budapest 1938, p. 377–392.

Legenda s. Stephani regis ab Hartvico episcopo conscripta, ed. E. Bartoniek, Scriptores rerum Hungaricarum 2, ed. I. Szentpétery, Budapest 1938, p. 363–440.

Monumenta Germaniae Historica. Diplomatum regum et imperatorum Germaniae 3: ­Henrici II et Arduini diplomata, ed. H. Bresslau, H. Bloch, R. Holtzmann, Hannover 1900–1903.

Mnich sázavský, Fontes rerum Bohemicarum 2, ed. J. Emler, Praha 1874, p. 238–269.

Passio Adalberti episcopi martyris, ed. G. Waitz, Monumenta Germaniae Historica. Scriptores 15/2, Hannover 1888, p. 705–708.

Pražské synody a koncily předhusitské doby, ed. J.V. Polc, Z. Hledíková, Praha 2002.

Příběhy krále Přemysla Otakara II., Fontes rerum Bohemicarum 2, ed. J. Emler, Praha1874, p. 308–335.

Rocznik małopolski, ed. A. Bielowski, Monumenta Poloniae Historica 3, Lwów 1878, p. 135–202.

Rocznik Traski i krakowski, ed. A. Bielowski, Monumenta Poloniae Historica 2, Lwów 1872, p. 826–861.

S. Adalberti Pragensis, episcopi et martyris Vita prior, Monumenta Poloniae Historica, ­Series Nova 4/1, ed. J. Karwasińska, Warszawa 1962.

S. Adalberti Pragensis episcopi et martyris Vita altera auctore Brunone Querfurtensi, Monumenta Poloniae Historica, Series Nova 4/2, ed. J. Karwasińska, Warszawa 1969.

Sborník staroslovanských literárních památek o sv. Václavu a sv. Ludmile, ed.J. Vajs, Praha1929.

Spisy dawne skarbca i biblioteki kapitulnej krakowskiej, ed. A. Bielowski, Monumenta Poloniae Historica 1, Lwów1864, p. 376–378.

Statuta capitolorum generalium ordinis cisterciensis ab anno 1116 ad annum 1786I,
ed. J. Canivez, Louvain 1933.

Statuty synodalne krakowskie Zbigniewa Oleśnickiego (1436, 1446), ed. S. Zachorowski, Kraków1915.

Statuty synodalne wieluńsko-kaliskie Mikołaja Trąby z r. 1420, ed J. Fijałek, A. Vetulani, Kraków 1915–1920–1951.

Vita quinque fratrum eremitarum seu Vita vel Passio Benedicti et Iohannis sociorumque suorum auctore Brunone Querfurtensi, Monumenta Poloniae Historica, Series Nova 4/3,
ed. J. Karwasińska, Warszawa 1973.

Vita sancti Wenceslai incipiens verbis „Ut annuncietur”, ed. A. Podlaha, Praha 1917.

Widukindi monachi Corbeiensis Rerum gestarum Saxonicarum libri tres, ed. P. Hirsch, ­H.-E. Lohmann, Monumenta Germaniae Historica, Scriptores Rerum Germanicarum in usum scholarum 60, Hannover1935.

Život sv. Václava, Fontes rerum Bohemicarum 1, ed. J. Emler, Praha1873, p.183–190.

Études

BarciakA., W sprawie kultu św. Wacława na Śląsku w XIII w. [in:] idem, Miȩdzy Polską a Czechami. Śląsk i jego mieszkańcy w źródłach czeskich doby średniowiecza, Wrocław 2012, p. 177–188.

BartlováM., Křídla retáblu z Roudník [in:] Umění české reformace (1380–1620), ed. K. Horníčková, M. Šroněk, Praha 2010.

BlaschkaA., Die St. Wenzelslegende Kaiser Karls IV., Einleitung, Texte, Praha 1934.

BoháčZ., K otázce zasvěcení kostelů v oboru historické geografie, „Československý časopis historický” 1968, 16, p. 571–584.

BoháčZ., Patrocinia kostelů při nejstarších klášterech a kapitulách v českých zemích, „Historická geografie” 1970, 5, p. 51–76.

BoháčZ., Patrocinia románských kostelů v Čechách, „Historická geografie” 1972, 8, p. ­31–52.

BoháčZ., Svatovojtěšské svatyně v Čechách a na Moravě [in:] Svatý Vojtěch. Sborník k mileniu, ed. J. V. Polc, Praha 1997, p. 76–86.

Čarek J., O pečetěch českých knížat a králů z rodu Přemyslova, Sborník příspěvků k dějinám hl. m. Prahy 8, 1938, p. 1–56.

ChotěborP., Kostel Panny Marie v Sulzbachu v souvislostech karlovského umění, „Umění” 2003, 51, p. 506–509.

Chudziakowa J., Z badań nad architekturą sakralną w Trzemesznie (z lat 1987–1988), „Acta Universitatis Nicolai Copernici, Archeologia 20 – Nauki Humanistyczno-Społeczne” 1992, 244, p. 9–20.

CibulkaJ., Václavova rotunda svatého Víta [in:] Svatováclavský sborník I – Kníže Václav Svatý a jeho doba, ed.K. Stloukal, J. Kapras, K. Guth, A. Novák, Praha1934, p. 230–685.

ClausenP.C., Der Wenzelalter in Alt St. Peter. Heiligenverehrung, Kunst und Politik unter Karl IV., „Zeitschrift für Kunstgeschichte” 1980, 43, p. 280–299.

ČermákV., Ke kořenům církevněslovanského písemnictví kláštera Na Slovanech [in:] Karel IV. a Emauzy. Liturgie, text a obraz, ed. K. Kubínová, Praha 2017, p. 16–29.

DanielskiW., Z dziejów kultu liturgicznego św. Wojciecha na ziemach polskich. Świȩta ku czci św. Wojciecha, „Roczniki Teologiczno-Kanoniczne” 1967, 14, p. 83–111.

DavidP., Les bénédictins et l’ordre de Cluny dans la Pologne médiévale, Paris 1939.

DoležalováE., Svěcenci pražské diecéze 1395–1416, Praha 2010.

DragounM., Česká středověká kalendária. Mémoire soutenu auDépartement des sciences historiques auxiliaires à la Faculté des Lettres de l’Université Charles de Prague en 2000 (non-publié).

Dunin-Wąsowicz T., Kulty świętych w Polsce w X wieku [in:] Polska w świecie. Szkice z dziejów kultury polskiej, Warszawa 1972, p. 61–77.

Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie, ed. A. Wieczorek, H.-M. Hinz, Stuttgart 2000.

FriedJ., Gnesen–Aachen–Rom. Otto III. und der Kult des hl. Adalbert. Beobachtungen zum älteren Adalbertsleben [in:] Polen und Deutschland vor 1000 Jahren. Die Berliner Tagung
über den „Akt von Gnesen“
, ed. M. Borgolte, Berlin 2002, p. 235–279.

GiesztorA., Politische Heilige im hochmittelalterlichen Polen und Böhmen [in:] Politik und Heiligenverehrung im Hochmittelalter, ed. Jürgen Petersohn, Sigmaringen 1994, p. 325–341.

GlauertM., Bistum Samland [in:] Die Bistümer des Heiligen Römischen Reiches I, ed. E. Gatz, Freiburg i. Br. 2003, p. 655–662.

GlushkoE., Medieval Challenges Modern. Legenda Christiani and Its Author in Czech Historiography, Saarbrücken2008.

GodulaR., „Onego czasu, gdy świȩty Wojciech…”, czyli rzecz o mityzacji Sławnikowicza, Kraków 2005.

GrausF., Böhmen zwischen Bayern und Sachsen, „Historica” 1969, 17, p. 5–42.

GrausF., Die Heilige als Schlachtenhelfer. Zur Nationalisierung einer Wundererzählung in der mittelalterlichen Chronistik [in:] Festschrift für Helmut Beumann, ed. K.-U. Jäschke, R. Wenskus, Sigmaringen 1977, p. 330–348.

GrausF., Kirchliche und heidnische (magische) Komponenten der Stellung der Přemysliden. Přemyslidensage und St. Wenzelsideologie [in:] Siedlung und Verfassung Böhmens in der Frühzeit, ed. F. Graus, H. Ludat, Wiesbaden 1967, p. 148–161.

GrausF., St. Adalbert und St. Wenzel. Zur Funktion der mittelalterlichen Heiligenverehrung in Böhmen [in:] Europa Slavica – Europa Orientalis. Festschrift für Herbert Ludat zum 70. Geburtstag, ed. K-D. Grothusen, K. Zernack, Berlin 1980, p. 205–231.

HilgerH. P., Der Altar des Hl. Wenzel im Dom zu Aachen, „Aachener Kunstblätter” 1973, 44, p. 211–232.

HlaváčekI., Przyczynek do czesko-polskich kontaktów książkowych za panowania Przemyślidów, „Archiwa, Biblioteki i Muzea Kościelne” 1976, 33, p. 313–328.

HledíkováZ., Postava svatého Václava ve 14. a 15. století [in:] Svatý Václav, ed. P. Kubín, Praha 2010, p. 239–252.

HledíkováZ., Die Prager Erzbischöfe als ständige päpstliche Legaten. Ein Beitrag zur Kirchenpolitik Karls IV. [in:] Regensburg und Böhmen, ed. G. Schwaiger, J. Staber, Regensburg1972, p. 221–256.

HoffmannJ., Vita Adalberti. Früheste Textüberlieferungen der Lebensgeschichte Adalberts von Prag, Essen 2005, p. 78–121.

HolinkaR., Svatý Vojtěch, Brno 1947.

JaniakT., Problematyka wczesnych faz kościoła katedralnego w Gnieźnie [in:] Początki architektury monumentalnej w Polsce, ed. T. Janiak, D. Stryniak,Gniezno 2004, p. ­85–130.

JózefowiczównaK., Trzemeszno. Klasztor św. Wojciecha w dwóch pierwszych wiekach istnienia,Warszawa–Poznań 1978.

KaczmarekR., Umění ve Slezsku, umění v českých zemích a lucemburský mecenát: Mezi svízelným dědictvím a bezvýhradným přijetím? [in:] Slezsko, perla v české koruně. Historie – kultura – umění, ed.M. Kapustka, J. Klípa, A. Kozieł, P. Oszczanowski, V. Vlnas, Praha2007, p.115–147.

KadlecJ., Svatovojtěšská úcta v českých zemích [in:] Svatý Vojtěch. Sborník k mileniu, ed. J.V. Polc, Praha 1997, p. 42–75.

KahsnitzR., Sakramentar des hl. Wolfgang [in:] Otto der Grosse. Magdeburg und Europa. Ausstellungskatalog, ed. M. Puhle, Mainz 2001, p. 275–278.

KalhousD., Anatomy of a Duchy. The Political and Ecclesiastical Structures of Early Přemyslid Bohemia, Leiden–Boston 2012.

KalhousD., Legenda Christiani and Modern Historiography, Leiden–Boston 2015.

KalousekJ., Kalendář českého původu z prostředka 12. století, „Časopis Musea Království českého” 1902, 76, p. 159–165.

KarwasińskaJ., Wojciech-Adalbert [in:] Hagiografia Polska, Słownik bio-bibliograficzny 2, Poznań–Warszawa–Lublin 1972, p. 572–589.

Kniewald D., Zagrebački liturgijski kodeksi XI. – XV. stoljeća, Zagreb 1940.

KozinaJ., KozinováM., Svatovojtěšské mešní officium na území středověkých Čech [in:] Sv. Vojtěch v české a polské literatuře a v umění/Postać św. Wojciecha w czeskiej i polskiej literaturze i w sztuce, ed. L. Pavera, Opava 1999, p. 78–93.

Kozłowska-Budkowa Z., Który Bolesław? [in:] Prace z dziejów Polski feudalnej ofiarowane Romanowi Grodeckiemu, ed. Z. Kozłowska-Budkowa et al., Warszawa1960, p. 81–89.

KráslF., JežekJ., Sv. Vojtěch, druhý biskup pražský, jeho klášter i úcta u lidu, Praha 1898.

Kubín P., Klípa J., Deska z oltáře z Vliněvsi se sv. Vojtěchem a M. Janem Husem[in:] Jan Hus 1415/2015. Katalog výstavy, ed. Z. Vybíral, Tábor 2015, p. 247–248, No G6.5.2.

KubínP., Čeští světci ve středověkých rukopisech Durynska (Jena-Gotha-Erfurt-Výmar), „Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica 1995 (= Z pomocných věd historických 12)”, p. 9–71.

KubínP., Sedm přemyslovských kultů, Praha 2011.

KubínP., Sind die ersten Mönche nach Böhmen aus dem Aventin gekommen? [in:] Römische Quartalschrift für Christliche Altertumskunde und Kirchengeschichte 108, 2013, p. ­192–206.

KubínP., Svátky českých světců ve středověkých rukopisech pařížské Bibliothèque nationale de France, Sborník. Katolické teologické fakulty 4, ed. M. Mikulicová, P. Kubín, Praha 2002, p. 344–422.

Kubín P., Svátky českých světců ve středověkých rukopisech francouzských knihoven a „kanonizační akta” sv. Vojtěcha v Paříži, Sborník Katolické teologické fakulty 7, ed. P. Kubín, M. Mikulicová, D. Svoboda, Praha 2005, p. 270–284.

KubínP., Svatořečení biskupa Vojtěcha [in:] Kościół w monarchiach Przemyślidów i Piastów, ed. J. Dobosz, Poznań 2009, p. 99–103.

KubínováK., Imitatio Romae. Karel IV. a Řím, Praha 2006.

KürbisB., O życiu religijnym w Polsce X–XII wieku [in:] Pogranicza i konteksty literatury polskiego średniowiecza, ed. T. Michałowska, Wrocław 1989,p. 7–55.

KurnatowskaZ., Die Christianisierung Polens im Lichte der archäologischen Quellen [in:] Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie, ed.A. Wieczorek, H.-M. Hinz, Stuttgart 2000, p. 490–493.

KuthanJ., K šíření kultu svatého Václava za hranice Čech a Moravy v době Přemyslovců a Lucemburků [in:] Svatý Václav, ed. P. Kubín, Praha2010, p. 221–238.

LabudaG., Kanonizacja świętego Wojciecha, „Kwartalnik Historyczny” 2005, 112, No. 3, p. 33–40.

LabudaG., Mieszko II, król Polski (1025–1034). Czasy przełomu w dziejach państwa, Kraków1992.

LabudaG., Świȩty Wojciech. Biskup – mȩczennik. Patron Polski, Czech i Wȩgier, Wrocław 2000.

LeśniewskaD., Kodeks Gertrudy. Stan i perspektywy badań, „Roczniki Historyczne” 1995, 61, p. 141–170.

LudvíkovskýJ., Nově zjištěný rukopis legendy Crescente fide a jeho význam pro datování Kristiána, „Listy filologické” 1958, 6, p. 56–68.

LudvíkovskýJ., Václavská legenda XIII. století „Ut annuncietur“, její poměr k legendě Oriente a otázka autorství, „Listy filologické” 1955, 3, p. 196–205.

LutovskýM., Bratrovrah a tvůrce státu. Život a doba knížete Boleslava I., Praha 2006.

MachilekF., Privatfrömmigkeit und Staatsfrömmigkeit [in:] Kaiser Karl IV. Staatsmann und Mäzen, ed. F. Seibt, München1978, p. 87–101.

MachilekF., Zur Verehrung des hl. Wojciech-Adalbert in Böhmen, insbesondere im 14. Jahrhundert [in:] Święty Wojciech w tradycji i kulturze europejskiej, ed. K. Śmigiel, Gniezno 1992, p. 117–141.

MarsinaR., Sv. Vojtěch a Ostrihom [in:] J. Nemeš, R. Kožiak et al., Svätý Vojtech – svätec, doba a kult, Bratislava 2011, p. 11–22.

Maříková-Kubková J., HerichováI., Archeologický atlas Pražského hradu 1 – Katedrála sv. Víta – Vikářská ulice (= Castrum Pragense 10), Praha2009.

Matla-Kozłowska M., Pierwsi Przemyślidzi i ich państwo (od X do połowy XI wieku).Ekspansja terytorialna i jej polityczne uwarunkowania, Poznań 2008.

MerhautováA., TřeštíkD., Ideové proudy v českém umění 12. století, Praha1985.

MichałowskiR., Princeps fundator. Studium z dziejów kultury politycznej w Polsce X–XIII wieku, Warszawa 1993.

MichałowskiR., Zjazd Gnieźnieński. Religijne przesłanki powstania arcybiskupstwa gnieźnieńskiego, Wrocław 2005.

MudraA., Královské atributy ve středověké ikonografii svatého Václava [in:] Svatý Václav, ed. P. Kubín, Praha 2010, p. 329–344.

NagyI., Obraz sv. Vojtecha v modernej maďarskej historiografii [in:]J. Nemeš, R. Kožiak et al., Svätý Vojtech – svätec, doba a kult, Bratislava 2011, p. 177–186.

NalepaJ., Ślady kultu świȩtego Wojciecha w południowej Skandynawii, „Roczniki Historyczne” 1996, 62, p. 143–149.

NastalskaJ., Bonus et iustus. Święty Wacław w 1. starosłowiańskiej legendzie. Se nyny sbys’t [in:] Peregrinatio ad veritatem. Studia ofiarowane profesor Aleksandrze Witkowskiej OSU z okazji 40-lecia pracy naukowej, ed. U. Borkowka, Cz. Deptuła, R. Knapiński, Z. Piłat, E. Wiśniowski, Lublin 2004, p. 325–344.

Nastalska-Wiśnicka J., Rex martyr. Studium źródłoznawcze nad legendą hagiograficzną św. Wacława (X–XIV w.), Lublin 2010.

NěmecR., Caroli IV. Imperatoris Romani Fundatio: Kostel kláštera Celestinů na Ojvíně u Žitavy, „Průzkumy památek” 2004, 11, p. 3–52.

NémethyL., Úcta sv. Vojtěcha v Uhrách, „Časopis katolického duchovenstva” 1897, 38, p. 232–239, 300–304, 372–375, 431–436, 493–497, 530–539.

OslanskýF., Kult sv. Vojtecha a Slovensko v stredověku [in:] J. Nemeš, R. Kožiak et al., Svätý Vojtech – svätec, doba a kult, Bratislava 2011, p. 89–109.

OtavskýK., Svatováclavská koruna a její funkce [in:] Svatý Václav, ed. P. Kubín, Praha 2010, p. 253–266.

OttováM., Zobrazení svatého Václava za vlády Jagellonců v českých zemích [in:] Svatý Václav, ed. P. Kubín, Praha 2010, p. 345–362.

Ożóg K., 966. Chrzest Polski, Kraków 2016.

PaszkiewiczB., Svatý biskup na polských středověkých mincích [in:] Po stopách sv. Vojtěcha (= Antiqua Cuthna 3), ed. J. K. Kroupa, L. Polanský, J. Sláma, V. Vaněk, Praha 2014, p. 141–159.

PaveraL., Dvě zlaté olivy v Kosmově kronice české [in:] Sv. Vojtěch v české a polské literatuře a v umění / Postać św. Wojciecha w czeskiej i polskiej literaturze i w sztuce,
ed. L. Pavera, Opava 1999, p. 68–77.

PešinaJ., Česká malba pozdní gotiky a renesance. Deskové malířství 1450–1550, Praha 1950.

PianowskiZ., Architektura monumentalna wczesnośredniowiecznego Krakowa [in:]
Kraków w chrześcijańskiej Europie X–XIII w., ed. M. Niezabitowski, Kraków 2006, p.163–219.

PianowskiZ., Krakau (Kraków) [in:] Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie, ed.A. Wieczorek, H.-M. Hinz, Stuttgart 2000, p. 479–482.

Pinterová B., Sv. Vojtech na dvore kniežaťa Gejzu v maďarskej a slovenskej historiografii [in:]J. Nemeš, R. Kožiak et al., Svätý Vojtech – svätec, doba a kult, Bratislava 2011, p. 171–176.

Pobóg-Lenartowicz A., Najstaršie Životy sv. Vojtecha. Vitae s. Adalberti [in:] J. Nemeš, R. Kožiak et al., Svätý Vojtech – svätec, doba a kult, Bratislava 2011, p. 33–54.

RadoměrskýP., RynešV., Společná úcta sv. Václava a sv. Vojtěcha zvláště na českých mincích a její historický význam, „Numismatické listy” 1958, 13, p. 35–48.

RadwańskiK., Kraków przedlokacyjny. Rozwój przestrzenny, Kraków 1975.

RajmanJ., Średniowieczne patrocinia krakowskie, Kraków 2002.

ReischChr., Geschichte des Klosters und der Kirche St. Dorothea in Breslau, Wrocław 1908.

RettichE., KlapprothR., EwaldG., Alte Meister. Staatsgalerie Stuttgart. Ausstellungskatalog, Stuttgart 1992.

RoytJ., Ikonografie svatého Václava ve středověku [in:] Svatý Václav, ed. P. Kubín, Praha 2010, p. 301–327.

RoytJ., Kult a ikonografie sv. Vojtěcha v Čechách [in:] Tropami świętego Wojciecha,
ed. Z. Kurnatowska, Poznań 1999, p. 374–387.

Rożnowska-Sadraei A., Pater Patriae. The Cult of Saint Stanislaus and the Patronage of Polish Kings 1200–1455, Kraków 2008.

RynešV., HáskováJ., K počátkům svatováclavského motivu na českých denárech, „Numismatické listy” 1967, 22, p. 145–152.

SauerlandH.V., HaseloffA., Der Psalter Erzbischof Egberts von Trier, Codex Gertrudia­nus in Cividale, Trier 1901.

SchenkW., Kult świętych w Polsce, „Roczniki Teologiczno-Kanoniczne” 1966, 13, p. 77–102.

Schwerdel-Schmidt H., Der heilige Wenzel [in:] Zeit und Ewigkeit. 128 Tage in St. Marienstern, Ausstellungskatalog, ed. J. Oexle, Halle a. d. Saale 1998, p.261–262.

SiedeI., Psalter Erzbischof Egberts von Trier [in:] Heiliges Römisches Reich deutscher Nation 962 bis 1806. Vom Otto dem Grossen bis zum Ausgang des Mittelalters, Ausstel-
lungskatalog
, ed.M. Puhle, C.-P. Hasse, Dresden 2006, p. 98.

SkierskaI., Sabbatha sanctifices. Dzień święty w średniowiecznej Polsce, Warszawa 2008.

SlámaJ., Kníže sv. Václav [in:] J. Slámaet al.,Střední Čechy, kolébka národních patronů, sv. Ludmila, sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Prokop, Kladno 2015, p. 89–114.

SobeczkoH., Kult liturgiczny św. Wacława na Śląsku w świetle średniowiecznych rękopisów liturgicznych, „Roczniki Teologiczno-Kanoniczne” 1967, 14, p. 55–81.

StehlíkováD., Středověké pečeti se sv. Vojtěchem ve střední Evropě [in:] Svatý Vojtěch. Sborník k mileniu, ed. J.V. Polc, Praha 1997, p. 131–139.

StejskalF., Svatý Václav. Jeho život a úcta, Praha 1925.

StrzelczykJ., Das Treffen in Gnesen und die Gründung des Erzbistums Gnesen [in:] Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie, ed. A. Wieczorek, H.-M. Hinz, Stuttgart 2000, p. 494–497.

SuchodolskiS.,Kult svatého Václava a svatého Vojtěcha prizmatem raně středověkých polských mincí, „Numismatický sborník” 2005, 20, p. 29–42.

Svatý Václav, ed. P. Kubín, Praha 2010.

ŠmahelF., Úcta ke svatému Václavu v husitských Čechách [in:] Svatý Václav, ed. P. Kubín, Praha 2010, p. 281–299.

TřeštíkD., Idea státu a národa [in:] Přemyslovci. Budování českého státu, ed. P. Sommer, D. Třeštík, J. Žemlička, Praha 2009, p. 272–286.

TřeštíkD., Miscellanea zu den St. Wenzelslegenden 2: Laurentius aus Monte Cassino und Laurentius aus Amalfi, „Mediaevalia Bohemica” 1969, 1, p. 73–92.

TřeštíkD., Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin /530–935/, Praha 1997.

TurekR., Svatý Václav [in:] Bohemia sancta. Životopisy českých světců a přátel božích, ed. J. Kadlec, Praha 1989, p. 53–71.

UhlířZ., Literární prameny svatováclavského kultu a úcty ve vrcholném a pozdním středověku, Praha 1996, p. 18–34.

UhlirzM., Jahrbücher des Deutschen Reiches unter Otto II. und Otto III., Bd. 2:Otto III. 983–1002, Berlin 1954.

VajsJ., Nejstarší breviář chrvatsko-hlaholský, Praha 1910.

VaníčekV., Svatý Václav. Panovník a světec v raném středověku, Praha–Litomyšl 2014.

VeselovskáE., Kult sv. Vojtecha v ostrihomskej liturgickej tradícii [in:] J. Nemeš, R. Kožiak et al., Svätý Vojtech – svätec, doba a kult, Bratislava 2011, p. 110–139.

VoigtH.G., Adalbert von Prag. Ein Beitrag zur Geschichte der Kirche und Mönchtums im zehnten Jahrhundert, Weltend–Berlin 1898.

WąsowiczH., Kalendarz ksiąg liturgicznych Krakowa do połowy 16. wieku. Studium chronologiczno-typologiczne, Lublin 1995, p. 366–367.

WąsowiczH., Litania do Wszystkich Świętych z najstarszego pontyfikału biskupów krakowskich [in:] Peregrinatio ad veritatem. Studia ofiarowane profesor Aleksandrze Witkowskiej OSU z okazji 40-lecia pracy naukowej, ed. U. Borkowka, Cz. Deptuła, R. Knapiński, Z. Piłat, E. Wiśniowski, Lublin 2004, p. 557–570.

WeingartnerJ., Die Kunstdenkmäler Südtirols 2 – Bozen und Umgebung, Bozen–Innsbruck–Vienne1991.

WeteskoL.,Historyczne konteksty monarszych fundacji artystycznych w Wielkopolsce do początku XIII wieku, Poznań 2009.

WetterE., Bývalý hlavní oltářní retábl z dómu v Brandenburgu [in:] Karel IV. Císař z boží milostí. Kultura a umění za vlády Lucemburků 1310–1437, ed. J. Fajt, Praha 2006, p. 352–355.

Wiewióra M., Zespół klasztorny kanoników regularnych w Trzemesznie w świetle badań archeologiczno-architektonicznych, Toruń 2000.

WihodaM., Morava v době knížecí 906–1197, Praha2010.

WiśniowskiE., Z problematyki kultu świętych [in:] Peregrinatio ad veritatem. Studia ofia­rowane profesor Aleksandrze Witkowskiej OSU z okazji 40-lecia pracy naukowej, ed. U. Borkowka, Cz. Deptuła, R. Knapiński, Z. Piłat, E. Wiśniowski, Lublin 2004, p. 571–578.

WitkowskaA., Titulus ecclesiae – Historia. Wezwania współczesnych kościołów katedralnych w Polsce, Warszawa1999.

WojciechowskiT., Kościół katedralny w Krakowie, Kraków1900.

WyrozumskiJ., Dzieje Krakowa. Kraków do schyłku wieków średnich, Kraków 1992.

ŽemličkaJ., „Politický kalendář” přemyslovských Čech, „Český časopis historický” 1991, 89, p. 31–47.

ŽemličkaJ., Svatý Václav jako věčný kníže „Čechů” [in:] Svatý Václav, ed. P. Kubín, Praha 2010, p. 211–220.

Czasopismo ukazuje się w sposób ciągły on-line. Pierwotną wersją
czasopisma jest wersja elektroniczna publikowana kwartalnie w internecie.